Šmejdi

Šmejd není jen ten, kdo při prodeji zneužívá zvláštní praktiky. Může jím být naopak i kupující. A možná sem patří i ti, co jako šmejd sesmolili špatný zákon. Ten, který takové praktiky umožňuje.

Mám nyní na mysli zákon, kdy od ledna 2014 lze kupovat v e-shopech bez jakéhokoliv odpovědnosti a rizika. Zdánlivě je sice vše pro slušné lidi v naprostém pořádku. Zákazník si zboží dle reklamy objedná, vůbec se nemusí namáhat nějakým hlubším zjišťováním jeho povahy, protože pokud není spokojen, klidně to zboží zase vrátí. A na to, zda se mu třeba objednaný mobil spíše nelíbí než líbí, má dle zákona celé dva týdny. Při negativním zjištění mu pak musí obchodník vrátit peníze a též náklady na poštovné.

To obojí je dle mého názoru právě kámen úrazu. Jestliže se tu krom slušných zákazníků objeví i zákazník šmejd, objedná si těch mobilů hned třeba pět nebo i deset. Různé druhy od různých dodavatelů. Má pak hezky na výběr celých čtrnáct dní, kdy může zboží všelijak porovnávat i zátěžově prubovat. Vybere si pak maximálně jeden a ostatní pošle klidně zpět. Nebo si na svoji týdenní dovolenou objedná kvalitní fotoaparát za desítky tisíc. Vždyť ho též v klidu, po té dovolené zase prodejci vrátí.

Znám případ, že si mladí manželé objednali po internetu záclony i s nastříháním na zadanou míru jejich oken. Nastříhané záclony pak vrátili, protože se jim přímo na oknech už zas tolik nelíbily. Co tedy má pak i poctivý obchodník dělat, když se mu během měsíce sejde třeba sto ohmataných mobilů. V kasičce má pak místo výdělku mínus dvanáct tisíc za to poštovné dle zákona a také mínus za ušlou mzdu někomu, kdo to vše musel před odesláním zabalit.

To ale není ten nejhorší dopad. Ruku na srdce, kdo z nás si chce koupit zboží neoriginálně balené, ohmatané a všelijak neodborně i týdny prubované? Asi nikdo. Přitom zákon svojí velkorysostí do tohoto jednání obchodníky neúměrně tlačí, takže pravděpodobnost dodávky již použitého zboží se velice zvyšuje. Sice jej obchod trochu přebalí, ale pokud zde není výrazná sleva, pozorný zákazník jej při pochybnostech o originalitě raději logicky znovu vrací. Koloběh se tak může opakovat i vícekrát.

Kdo všechny ty náklady s tím spojené zaplatí? Obchodník těžko.To by nemohl existovat. Zaplatíme to my všichni, protože si ty vícenáklady obchodník přirazí k základní ceně. Zvýšená cenová hladina pak sníží konkurenci, tedy zvýší cenu i pro ty, co přes internet vůbec nekupují. Ostrouhá zas a zas jen ten slušný zákazník, především ten, který než si něco přes internet objedná, odpovědně se o věc také podrobně zajímá.

Pokud takové minimum neudělá, měl by nést riziko alespoň v podobě nákladů za dopravu. Dobrý zákon má mít jasně vyvážený poměr mezi povinnostmi a ochranou. Má zde především tvrdě trestat klamavou reklamu ze strany obchodníka. Bez určité odpovědnosti by se ale neměl chovat ani objednavatel, který vrací bez uvedení důvodu. Ten náš zákon sice vypadá krásně, ale v konečném důsledku vlastně škodí těm, které má chránit. Zákon, který je výhodný pro šmejdy, je totiž taky šmejd.